Snad i slzičková

Tak mi jednou tuhle večer šeptnul v ucho šotek-
"Nečum furt na televizi, vyndej bedny fotek."
Nechal jsem se přemluvit - věřte, to za to stálo -
Jak jsem pěkně pomaloučku zíral, co se dálo.
Jak jsem prvně ve Vysokém - jak Vobskočák vzniká,
Jak v obrázcích z roků zpátky tiše ten čas tiká.
Kolik jmen bych jenom tak rád do těch rýmů vložil,
Nahoře se jistě soubor přenádherný složil.
Morávek techniku vede - Dědek režíruje,
Pelikán kravatu žlutou právě uvazuje,
Ticháček jméno mé dává úsměv na vše strany,
Vojta Dvořák slivovice dovez plné vany.
Hejralová Marie se na vše tiše kouká,
Ludva Němec poznámky si jen pro sebe tiše brouká.
Flašinet zní od Kučerů před začátkem hraní -
Mohl bych dlouho pokračovat - těch srdíček - páni!
Žádné pro nás nepřestalo ani chvíli zpívat
A jistě se - všichni - chodí, jak tu žijem, dívat!
Žijeme tu - bez vás - lidi, ale vzpomínáme!
A jsme rádi, že jsme tady, že Vysoké máme.