Poslední slovo

Hlavou se mi honila spousta myšlenek, no myšlenek, spíše jejich útržků, které jsem se snažila poskládat v rozumný celek. Co letos? O čem? Bude pro koho? Jak se tak na vás dívám, tak naštěstí je pro koho. A o čem? Co takhle o teple?

O teple životadárného sluníčka, které se letos před námi neskrývalo,
o teple bukového dříví, uhlí, koksu či antracitu,
o teple dlaní, která se tisknou při vítání i loučení,
o teple lidských slz, kanoucích z očí při silném prožitku,
o příjemném teple, rozlévajícím se po těle po štamprličce dobrého truňku,
o teple těla, přivinutého do náruče,
o teple, které dýchne na herce z hlediště při otevření opony,
o teple očí naplněných pohodou a radostí,
o teple lásky, lásky ke všem a všemu, co k divadlu pro nás neodmyslitelně patří.

Ano, to je to, co se mi nakonec usadilo v mysli, v těle a v srdci - síla tepla.

Tvořme si ho, chraňme si ho a předávejme si ho dál, je to třeba a stojí to za to!

Hezký večer, hezkou noc a hezké ráno.
  Svatava Hejralová
  Předsedkyně občanského sdružení Větrov

P.S. Krakonošáci, jste nejlepší!