Pouhá touha

Zárybnická v televizi inverzi nám oznámila,
A hned - jako na povel -
Mlha hustá jako mlíko do údolí vyrazila
Obarvená na popel.

Kolkolem se mlha plouhá - jen vrcholek hory čouhá,
Jenže dříve, než bys řek,
Sousedi - sousedky - ouha, žene vzhůru jakás touha
Dál - do kopců - do výšek.

Botky lehce naleštěné - šátek jako v neděli -
Brýle - mobil - klíče - jdem!
Ze všech stran světových jedou - zvědavostí rozechvělí,
Na Vysoké - rovnou - sem!

V Krakonoši zas po roce kolotá divadel rej
Tož se můžme podívat
Kdo a odkud přijeli k nám - plakátu se klidně ptej,
I co pro nás budou hrát?

A vy - co sem dlouhá léta jezdíte, když podzim vzkvétá,
Je ta touha dlouhá?
Ať se klidně mlha plouhá, do zimy tu hupnem z léta -
Rok - toť chvíle pouhá!

Hrajem tu, či nehrajeme, s přáteli se posmějeme,
A pak - jako na rozkaz,
Rozlétnem se směry všemi po té naší pěkné zemi.
Za rok - jsme tu s touhou zas!

Ať si klidně mlha dlouhá,
Nebo třeba ať je mráz!