Obsah stránky
Vlastovi Ondráčkovi!
Někdy - zjišťuji to znova,
těžko hledají se slova.
Jak vyjádřit vzpomínání?
Tolik obrázků je k mání,
co jsou uložené v hloubi
Slzička se s nimi snoubí
ve vzpomínce - jen ta zbyde.
Až sluníčko zase vyjde
budu čekat - jen chviličku,
že s úsměvem – pomaličku,
sem mezi nás přijde zase.
Lehce teď škobrtnu v hlase –
v duchu vidím úsměv milý,
mohu čekat dlouhou chvíli,
ale Vlastík - jak to říct -
nikdy už nepřijde vstříc
rukou podání – či puse.
Čas, co běží – víc než klusem -
zavolal ho v kraje jiné.
Jsem zas tady – ale ty ne!
Pozdravuj tam – naším jménem.
VLASTÍKU
NEZAPOMENEM!
Jiří Hlávka
Vyšlo ve Větrníku č. 3
13. 10. 2017
Další články v rubrice:
Závěrečná!, 19. 10. 2019Končíme? To nikdy. (zn. Neodstoupím), 18. 10. 2019
Neříkejte FUJ, 17. 10. 2019
Tzv. malé chvíle, 16. 10. 2019
Inu ? proč ne!, 15. 10. 2019
Dámy ? páni ? vzpomínání, 13. 10. 2019
A hup do děje!, 12. 10. 2019
Dočkali jsme se, 11. 10. 2019
Další články autora:
Závěrečná!, 19. 10. 2019Končíme? To nikdy. (zn. Neodstoupím), 18. 10. 2019
Neříkejte FUJ, 17. 10. 2019
Tzv. malé chvíle, 16. 10. 2019
Inu ? proč ne!, 15. 10. 2019
Zvěsti, 14. 10. 2019
Dámy ? páni ? vzpomínání, 13. 10. 2019
A hup do děje!, 12. 10. 2019
Dočkali jsme se, 11. 10. 2019
