Obsah stránky
Předzahrádka
Moh bych krátce –
v ten den celý,
v sluncem prohřáté neděli
venku – v předzahrádce
napsat jen tři, čtyři řádky,
když sluníčko do mě bije
(a venku se dobře pije),
rýmy z předzahrádky.
Rozhlédnu se tady kolem
(nech mě býti, drzá voso!),
vidím samou nohu bosou
a mám z toho dojem,
že tu někdo cizí vládl.
A všem tady, jak tu sedí,
do sluníčka tiše hledí,
prostě boty kradl.
Když v tom kdosi tiše hles:
Jak vyoraná myš
koukáš a čti – ať to zvíš -
obsluha - je dole bez!
Joj – to se mi píšou básně,
když je nám u stolu krásně,
politika daleko je –
divadlo – jó to je moje,
potom, nad to prostě není,
s kamarády posezení.
Zvlád jsem verš za chvíli pouhou!
Jen ať nám to trvá dlouho!
Jiří Hlávka
Vyšlo ve Větrníku č. 4
16. 10. 2017
Další články v rubrice:
Protože... a dost!, 22. 10. 2017Konec - zvonec, 21. 10. 2017
Mlhavá, 20. 10. 2017
A je to tu!, 19. 10. 2017
Nechtějte na mně, 18. 10. 2017
Přehlídka, 18. 10. 2017
Už je to tak, 17. 10. 2017
Škoda z lásky ... po 25 letech, 16. 10. 2017
Hej, lide divadelnický!, 15. 10. 2017
Podzimní a první , 14. 10. 2017
Další články autora:
Konec - zvonec, 21. 10. 2017Mlhavá, 20. 10. 2017
A je to tu!, 19. 10. 2017
Nechtějte na mně, 18. 10. 2017
Už je to tak, 17. 10. 2017
Škoda z lásky ... po 25 letech, 16. 10. 2017
Hej, lide divadelnický!, 15. 10. 2017
Podzimní a první , 14. 10. 2017
Vlastovi Ondráčkovi!, 13. 10. 2017
