Obsah stránky
Přehlídka
Smutno je mi, život nebaví,
chtělo by to opačné pohlaví,
libí se mi, nevymýšlím prasárny,
pozvu ji do turecké kavárny.
Ale ouha, kdo by ho tu hledal,
u stolu sedí Milan Schejbal,
chmury mi lezou na rozum,
to není kavárna, ale krysí dům.
Do toho křičí pingl od pípy,
sakra, zahraj už ty ejsíky,
potím se, ale na nohy mě zebe,
rád poznal bych ženské nebe.
K tomu čert a Káča vesele
zvou na koncert v kostele,
asi fakt nejsem v pohodě,
mám vzpomínky na vodě.
Na krásnou úžasnou svatbu,
na dlouhou bujarou pařbu,
ne asi ne, teď právě
mám jen brouka v hlavě.
Osud můj nevypadá leskle,
štěstí není malované na skle,
už není rozmarné léto,
ty krásná 48letá teto.
Vladimír Ladislav V.
Vyšlo ve Větrníku č. 6
18. 10. 2017
Další články v rubrice:
Protože... a dost!, 22. 10. 2017Konec - zvonec, 21. 10. 2017
Mlhavá, 20. 10. 2017
A je to tu!, 19. 10. 2017
Nechtějte na mně, 18. 10. 2017
Už je to tak, 17. 10. 2017
Předzahrádka, 16. 10. 2017
Škoda z lásky ... po 25 letech, 16. 10. 2017
Hej, lide divadelnický!, 15. 10. 2017
Podzimní a první , 14. 10. 2017
