Obsah stránky
Přehlídka
Smutno je mi, život nebaví,
chtělo by to opačné pohlaví,
libí se mi, nevymýšlím prasárny,
pozvu ji do turecké kavárny.
Ale ouha, kdo by ho tu hledal,
u stolu sedí Milan Schejbal,
chmury mi lezou na rozum,
to není kavárna, ale krysí dům.
Do toho křičí pingl od pípy,
sakra, zahraj už ty ejsíky,
potím se, ale na nohy mě zebe,
rád poznal bych ženské nebe.
K tomu čert a Káča vesele
zvou na koncert v kostele,
asi fakt nejsem v pohodě,
mám vzpomínky na vodě.
Na krásnou úžasnou svatbu,
na dlouhou bujarou pařbu,
ne asi ne, teď právě
mám jen brouka v hlavě.
Osud můj nevypadá leskle,
štěstí není malované na skle,
už není rozmarné léto,
ty krásná 48letá teto.
Vladimír Ladislav V.
Vyšlo ve Větrníku č. 8
18. 10. 2017
Další články v rubrice:
Závěrečná!, 19. 10. 2019Končíme? To nikdy. (zn. Neodstoupím), 18. 10. 2019
Neříkejte FUJ, 17. 10. 2019
Tzv. malé chvíle, 16. 10. 2019
Inu ? proč ne!, 15. 10. 2019
Dámy ? páni ? vzpomínání, 13. 10. 2019
A hup do děje!, 12. 10. 2019
Dočkali jsme se, 11. 10. 2019
