Svatka Hejralová vítala Dobřichovické za pošmourného počasí. „Nevím, zda jsem Krakonoše málo uplatila, nebo se na mě zlobí pro toho malého ptáčka,“ podotkla ředitelka přehlídky. Avšak Vlaďka Koďousková uvedla vše na pravou míru: „Pán hor má za sebou dlouhou svatební noc. A tak musel poslat mlžný opar, aby skryl tmavé kruhy pod jeho očima.“

 

Připravení byli i Dobřichovičtí. Zjistili si, jak správně místní oslovovat. „V Ústavu jazyka českého jsme zjistili, že správně bychom vás měli oslovovat Vysokonadjizerští,“ konstatovali další Dobřichovičtí a tím všem nasadili velkého brouka do hlavy, jak to tedy s tím oslovováním vlastně je. A protože jsou z města Dobřichovic, což prý znamená více do břicha, přivezli s sebou v odplatu za vysokounadjizerskou pohostinnost patnáctikilovou upečenou krůtu. „Ale to je pořádný pták, spráskla ruce matka Svatka a hned kousek ochutnala.