Obsah stránky
Konec - zvonec
Ať chceme či nechceme,
prostě je to tak!
V naší skvělé náladě
objeví se mrak –
No to je snad trochu moc,
spíše mráček malý.
Objeví se, byť jsme ho
tak rychle nečekali.
Sobota a Sejkorák –
přehlídka to balí!
Na každém loučení
zní souborům zvonec –
přípitek – pak poudačka –
dárečky a konec.
Od loučení k setkání –
říká Honzík vždycky –
já chci v rýmech posledních
říct kategoricky:
k loučení si společně
sice zazvoníme,
ale všichni dobře moc
fakt jediný víme.
Přijedeme slavit zas
divadelní svátek
a pak bude zvonění
pěkně na začátek!!
Jiří Hlávka
Vyšlo ve Větrníku č. 9
21. 10. 2017
Další články v rubrice:
Protože... a dost!, 22. 10. 2017Mlhavá, 20. 10. 2017
A je to tu!, 19. 10. 2017
Nechtějte na mně, 18. 10. 2017
Přehlídka, 18. 10. 2017
Už je to tak, 17. 10. 2017
Předzahrádka, 16. 10. 2017
Škoda z lásky ... po 25 letech, 16. 10. 2017
Hej, lide divadelnický!, 15. 10. 2017
Podzimní a první , 14. 10. 2017
Další články autora:
Mlhavá, 20. 10. 2017A je to tu!, 19. 10. 2017
Nechtějte na mně, 18. 10. 2017
Už je to tak, 17. 10. 2017
Předzahrádka, 16. 10. 2017
Škoda z lásky ... po 25 letech, 16. 10. 2017
Hej, lide divadelnický!, 15. 10. 2017
Podzimní a první , 14. 10. 2017
Vlastovi Ondráčkovi!, 13. 10. 2017
