Obsah stránky
Konec - zvonec
Ať chceme či nechceme,
prostě je to tak!
V naší skvělé náladě
objeví se mrak –
No to je snad trochu moc,
spíše mráček malý.
Objeví se, byť jsme ho
tak rychle nečekali.
Sobota a Sejkorák –
přehlídka to balí!
Na každém loučení
zní souborům zvonec –
přípitek – pak poudačka –
dárečky a konec.
Od loučení k setkání –
říká Honzík vždycky –
já chci v rýmech posledních
říct kategoricky:
k loučení si společně
sice zazvoníme,
ale všichni dobře moc
fakt jediný víme.
Přijedeme slavit zas
divadelní svátek
a pak bude zvonění
pěkně na začátek!!
Jiří Hlávka
Vyšlo ve Větrníku č. 11
21. 10. 2017
Další články v rubrice:
Závěrečná!, 19. 10. 2019Končíme? To nikdy. (zn. Neodstoupím), 18. 10. 2019
Neříkejte FUJ, 17. 10. 2019
Tzv. malé chvíle, 16. 10. 2019
Inu ? proč ne!, 15. 10. 2019
Dámy ? páni ? vzpomínání, 13. 10. 2019
A hup do děje!, 12. 10. 2019
Dočkali jsme se, 11. 10. 2019
Další články autora:
Závěrečná!, 19. 10. 2019Končíme? To nikdy. (zn. Neodstoupím), 18. 10. 2019
Neříkejte FUJ, 17. 10. 2019
Tzv. malé chvíle, 16. 10. 2019
Inu ? proč ne!, 15. 10. 2019
Zvěsti, 14. 10. 2019
Dámy ? páni ? vzpomínání, 13. 10. 2019
A hup do děje!, 12. 10. 2019
Dočkali jsme se, 11. 10. 2019
