Včera při slavnostním setkání v malém sále divadla Krakonoš se mimo jiné předávaly dárky a ocenění. Celkem bylo předaných 21 cen.

 

Dvanáct cen bylo udělených za dlouholetou účast na tvorbě Krakonošova divadelního podzimu a čtyři dárky převzali jubilanti z řad přípravného výboru nebo dlouholetých účastníků. Zlatý odznak SČDO si ze slavnostního večera odnesli Jana Kramářová Drozenová, Zdeňka Fučíková, Lenka Richterová, Ivana Řehořová, Vladimír Vodseďálek a Jana Vodseďálková. Čestné uznání Václava Klimenta Klicpery získal představitel Krakonoše Čestmír Bláha, další Ladislav Brtek, Ivan Hanuš, Jan Hejral ml. a Marcela Škodová. A Zlatého harlekýna udělilo SČDO Karlu Bártovi st.

  

Kulaté narozeniny v tomto roce slaví vysocká starostka Lucie Vaverková, Martin Kučera, Jan Vaverka st. a režisér František Laurin, jenž řadu let byl členem a posléze i předsedou odborné poroty. „Kdysi Antal Stašek potkal při cestě ze Sobotky do Jičína člověka. A když mu podal ruku při loučení, ten člověk řekl: jsem Josef Kajetán Tyl. Po mnoha letech si podal ruku Jaroslav Seifert s Antalem Staškem, který řekl: předávám vám otisk Josefa Kajetána Tyla. Když jsem se setkal já s Jaroslavem Seifertem a podali jsme si ruce, tak i on mě předal otisk Tylův. A v tom je podle mě poslání člověka – něco převzít, něco k tomu přidat a poslat dál. Když jsme si kdysi podali ruku se starým panem Hejralem, dostal jsem otisk bývalých divadel mých dávných předků z tohoto kraje. A tak vám přeji, aby ti, co přijdou po nás, cítili otisky také našich dlaní,“ popřál přehlídce František Laurin. A své slovo završil větou: „Všude vůkol je plno pěkného divadla. Zvláště pěkně ho hrají mládenci a panny.“

 

Vyhlašovatel přehlídky, Svaz českých divadelních ochotníků, se rozhodl k 50. ročníku KDP udělit poděkování třem subjektům, bez nichž by přehlídka těžko byla. A tak ocenění a dárek dostal pořadatel občanské sdružení Větrov, spolupořadatel divadelní spolek Krakonoš a spoluvyhlašovatel, jímž je město Vysoké nad Jizerou.

 

Osobní dárek pak Svatce Hejralové předala Hanka Dohnalová za josefodolský DS J. K. Tyl. „Každý rok se ve středu hledá solidní kus dřeva a většinou žádný není. Tak jsem jedno pořádné prkno na středu připravila,“ řekla Hanka a prkno k symbolickému přelomení přehlídky předala Svatce. Ta na závěr pozdvihla sklenky k přípitku se slovy: „Včerejšek je historie, zítřek je tajemství a současnost je velký dar. Tak si ho važme.“