Druhým vítaným souborem na 50. ročníku Krakonošova divadelního podzimu byl nestor přehlídky - Ořechovské divadlo Ořechov u Brna. Do Vysokého přivezlo představení Naši vaši furianti a odehrálo je hned dvakrát.

„Na schodech vysockého divadla vás vítám už posedmnácté a činím tak ráda,“ prohlásila hned v úvodu ředitelka přehlídky Svatava Hejralová. Tím vznikla drobná disproporce mezi tvrzením jejím a tvrzením Josefa Hejrala, staronového předsedy SČDO. Ten se vyzbrojil papírovou pamětí a vyjmenoval účast Ořechovského divadla na vysockém jevišti. „Poprvé jste tu hráli v roce 1978 hru Lumpacivagabundus. V roce 1985 jste přivezli Komedii o chytrosti, o rok později Ať žije Charleyova teta!, pak Ubu králem aneb Sen Václava Kubuly a sérii každoročních účastí jste uzavřeli v roce 1988 titulem Nové Amazonky,“  konstatoval Pepa. 

 

Po roční přestávce hrál Ořechov ve Vysokém Ondráše, v roce 1992 to byla Lucerna aneb Kronika ořechovského divadla, v roce 1993 Umrlec a trestanec aneb Fraška přímo aktuální. Následovalo Bylo nebylo (1995), Mam´zelle Nitouche-ky aneb Láska kvete v každém věku (1997), Cvok STORY (1999), Strakonický dudák (2000), Po všech hovno, po včelách med (2002), Zvířecí divadlo aneb Tramvaj do stanice Konečná (2003), Nebe na Zemi (2006), Paroháči aneb Červené kalhoty (2008), Babička v trenkách (2009) a Rychlé šípy z Oltecu (2014). 

 

„To to ale utíká. Ale co, sluníčko svítí a my jsme se na vás do Vysokého těšili,“ shrnul výčet představení Vlastimil Peška, šéf Ořechovského divadla, a dodal: „Doufám, že vás dnešním představením nezklameme. My to do vás prostě nasypeme!“ ujistil diváky Peška a odpověděl na otázku, jak to, že vůbec nestárnou. „Že ne? No nevím, polovina z nás už sotva chodí, ale na jevišti si hrajeme na mladý,“ uzavřel Vlastimil Peška vítání před divadlem.