Byli jsme na výstavě 50 let KDP v muzeu. Obdivuji práci všech, kteří to takto dali dohromady. Je to „krdel“ materiálu a utřídit to podle tematických celků dalo jistě hodně práce a hodin a hodin třídění. Základním principem bylo třídění podle témat: přípravný výbor, technika, kuchyňka, předsedové poroty atd. atd. 

 

Nepočítal jsem skupiny, ale je jich pěkně hodně. Co mně však chybí, pak je to vročení, co se kdy stalo. Tak např. 6. 10. 1984 se zde ve Vysokém nad Jizerou, v malém sále, sešli účastníci I. režisérské školy SČDO, aby ustavili Klub režisérů SČDO. Od něho pak začaly semináře, později označené jako „dílny“. Ten vůbec první klub se udál v roce 1991 a založil tak vzdělávání na KDP, které se do té doby nekonalo. Těch seminářů už letos bylo 28 a od té doby na KDP přibyli půdičkáři a KDP mladým apod. Byl to určitý mezník, který stál za zveřejnění. 

 

Na výstavě vzhledem k tomu, že chybí vročení, chybí také zveřejnění událostí, které zformulovaly KDP do dnešní podoby. Nemyslím jen stavební úpravy, o kterých je zmínka.

Mám na mysli:

přechod ze Žebráku

vrcholové vyhlašovatele dle doby a jak je utvářely politické proměny

výrazné vyhlašovatelské právo, které přešlo na SČDO po rozkolu s NIPOS Artama

systém regionálních přehlídek SČDO a postup na KDP, utváření programu

předsedové (ředitelé) přehlídky za 50 let

vznik občanského sdružení Větrov, které převzalo hlavní roli zajišťovat přehlídky spolu s DS Krakonoš

počty diváků na přehlídce, sponzoři apod.

 

Přesto – díky za to, že výstava vznikla, ale platí rčení, že bez minulosti není budoucnosti. Platí to jak pro společnost, tak pro divadlo zvláště. 

 

Všimli jste si, že tu kdysi byl Cyranův kord – soutěž monologů? Myslím si, že více historizující pohled k 50 letům KDP by neuškodil. Do příštího roku je ještě čas. 

 

Dušan Zakopal 

 

P.S.: Některé z historických bodů, které Dušanu Zakopalovi na výstavě chybí, obsahuje publikace, a to v textové části nebo v rejstřících. Ale znáte to, když postavíte dům, nastěhujete se, chvíli bydlíte a pak pochopíte, že vlastně aby byl váš nový dům vskutku dokonalý, bylo by dobré ho postavit jinak. A tak je to se vším. Proto buďme velkorysí a vzpomínejme u fotografií, jaké to bývalo a jací jsme byli, a těšme se, jaké to ještě může být.