Jim Cartwright - Dva - Divadlo Prkno Veverská Bítýška

Divadelní spolek Prkno z Veverské Bítýšky prokázal dramaturgickou vynalézavost, když uvedl hru současného britského autora Jima Cartwrighta Dva. Jeho hra Lízal jsem deodorant jedné děvky se sice hrála i v Rakousku a Německu, ale ostatní tři hry unikly pozornosti světových divadel. Je to škoda, protože Cartwright patří k nejnápaditějším současným dramatikům, nekoketujícím s módními trendy. Jeho originální, netradiční dramatická struktura je bohatá na fantazii, reálný, ale přitom poetický jazyk a především na neschematickou výpověď o člověku. Hra Dva, přeložená už v roce 1993, se odehrává během jednoho dne v jakési hospodě na okraji města. Majitelé i hosté náleží k typu lidí, na kterých se tragicky podepsal osud. Z dialogů, monologů a fragmentů se skládá humorná i tragická podoba jejich života. Hra nabízí divadelnost i v hereckém obsazení, protože dva herci si mohou zahrát nejen ústřední postavy Hostinského a Hostinské, ale i všechny ostatní reálné návštěvníky; reálné dialogy se střídají s hovory s imaginárními postavami.

Textová úprava hry režiséra Pavla Vašíčka je velmi zdařilá. Obtížně realizovatelnou pasáž se zapomenutým dítětem nahradil scénou s dřevěným koníkem, která stejně dobře evokuje rodinnou tragédii. Nepříliš vhodné byly lokální aktualizace na vysocký místopis při zachování anglických reálií. Výborně si vedl Pavel Vašíček při práci s herci. Saskia Mišová a Pavel Říha skvěle ztvárňují nejen ústřední pár Hostinský - Hostinská, ale i všechny ostatní role. Oběma se podařilo vyjádřit nejen osud ústřední dvojice, ale současně i vytvořit výrazné, typově odlišné postavy. Přes typovou odlišnost zachovávají její vnitřní bohatost oscilující mezi komikou a tragikou. Otázkou je, jestli byla výhodná hra s obecenstvem používaná v první části hry. Vnější komediálnost jemné struktuře Cartwrightovy hry příliš nesluší. Kostýmy a maska znamenitě pomáhaly k dramatické proměně z role do role.