Emil Artur Longen - Soudce jako břitva - DS Doveda, Sloupnice

Soubor Doveda ze Sloupnice přivezl na národní přehlídku Longenovu hru. Longen byl mimořádně geniální bohém a průšvihář. Pracoval v kabaretu, v cirkuse, studoval na Akademii výtvarných umění, hrál kabaretní čísla doma, v Berlíně, v Paříži, s manželkou Xenou byli angažováni v Národním divadle v Lublani, založil a řídil vlastní kabaret Bum a slavnou Revoluční scénu, kabaret založil také v Berlíně. Pracoval s velkými nebo později velkými hvězdami zejména v komických oborech, hlavně s Vlastou Burianem. V jeho divadle jako dramaturg působil téměř do konce života, psal pro jeho divadlo hry a pro něho z těchto her filmové scénáře.

Hříčka, kterou jsme viděli, patří do kategorie c. k. humoru, jaký se pěstoval ovšem ještě dlouho do republiky. Počítá s dosti drastickou komikou a ostrými barvami. Soubor se v zásadě také tak k němu postavil. Autor v textu nemá písničky, ty soubor přidal, doplnil texty také drobnými přídavky (s tím autor ve svých textech počítal), rozehrál postavy a vybavil je výraznou nadsázkou. Interpreti byli obsazeni s využitím jejich typových vlastností a schopností (to ctilo Longenovu kabaretní praxi).

Od roztančeného nástupu nasadili herci polohu živého a temperamentního projevu, ve kterém plynule střídali řeč a zpěv. Drsný humor této scény ovšem nepatří do tradice kabaretní (jak kabaretu dnes rozumíme), ale spíše do humoru zpěvních síní a zábavních hospod. Potud kladné stránky představení, které se vesměs kryjí s longenovskou tradicí.

Příběh o proměně holiče v soudce měl ale také své slabiny. Byly to zejména přehnané křiky, přehrávání, střídání vkusnější i méně vkusné akce, nevyrovnanost výkonů a zejména nedostatek souvislého tahu a povlovné gradace inscenace. Publikum se výborně bavilo, ale přesto si nezasloužilo, aby na ně účinkující metli a sypali špínu z neuklizeného jeviště.