Národní přehlídka venkovských divadelních souborů Vysoké nad Jizerou

Krakonošův divadelní podzim

 2021 2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 

Obsah stránky

DS MKZ Horšovský Týn - Georges Feydeau a Maurice Desvalliéres - Manželství na druhou aneb Barillonov

Zkušený soubor se s žánrem frašky nesetkal poprvé. Řekněme si, že tato hříčka nepatří v kontextu díla G. Feydeaua k těm nejpovedenějším, o čemž svědčí skutečnost, že je uváděna velmi zřídka. Salonní obrázek potřebuje lehkost a nadhled, stačí ctít předlohu, typologicky správně vybrat obsazení a zejména postavit situace.

Slabin předlohy si režisér Václav Kuneš byl vědom. Pokusil se dějovou kostru zpřesnit a dodat jí šťávu slovním humorem ve formě odkazů na současnost. Moc si tím nepomohl a navíc znejistil diváka, který neví, kde a kdy se kus vlastně odehrává.

Omylem soubor nazval svůj opus vaudevillem. Základním režijně hereckým stylem se však inscenace řadí spíše k divadelnímu realismu s komickými prvky ve stylu frašky. Chybí herecká souhra, která byla nahrazena paletou figurek a jejich sólových, případně dialogických výstupů. Jediná povedená scéna (začátek druhého jednání, kdy se ukáže, kdo s kým byl vlastně oddán) nestačí, zejména když se setkáme s občas nečitelným jednáním jednotlivých postav, rozptylem hereckých stylů od civilního naturalismu, až po stylizované herectví s vybočením do exprese a problémy v temporytmu. Škoda, že režiséra nepadlo prohodit role mezi starostou Planturelem (Jan Večeřa) a postavou magistrátního písaře Topeaua (Václav Šafařík). Trochu nazmar přichází energie postavy Madam Jambartové (Hana Žáková), která je sice věrná žánru, avšak zároveň vybočuje.

Hraje se na ilustrativním prostoru s fiktivními a téměř nepoužívanými dveřmi. Bohužel, stalo se trochu módou považovat za rys lidovosti pokleslé nakládání s erotikou. Najdeme to také v této inscenaci.

Když to sečteme, nezbývá než konstatovat, že tentokrát (na rozdíl od inscenace Ten, kdo utře nos z roku 2001) se to úplně nepovedlo. Věřím, že si to Václav Kuneš přebere.

Lenka Lázňovská
Vyšlo ve Větrníku č. 17
17. 10. 2009

Patička

© David Hejral, Jan Pohanka, Spolek Techniků Divadla Krakonoš, 2002 - 2024