Národní přehlídka venkovských divadelních souborů Vysoké nad Jizerou

Krakonošův divadelní podzim

 2021 2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 

Obsah stránky

Recenze

DS Zmatkaři, Dobronín

Prolhaná Ketty

Dobroníští Zmatkaři se nám představili v neděli večer se svou prvou komedií, s kterou byli nominování na KDP z Němčic nad Hanou. "Prolhaná Ketty" je hra , která byla často frekventovaným titulem ke konci minulého století na řadě profesionálních scén. Zvláště pro její zaručený úspěch u obecenstva. Autor Maurice Hennequin doplňuje francouzské trojhvězdí komediografů (Labiche - Courteline - Feydeau) jako poslední v řadě na přelomu 19. a 20. století.

Velmi umně a řemeslně napsaná fraška založená na principu zatloukání a zaplétání se do lží staví hlavní protagonisty do stále obtížnějšího řešení situací jen proto, aby pravda - zcela banální - nevyšla najevo - oběd s rodinným přítelem. Autor i inscenátoři hry jsou si vědomi úspěšnosti komiky němé grotesky, kdy divák se baví tím, že ví a zná vývoj situace, ale postava neví. To je však jen jedna část úspěšnosti hry u publika.

Režie inscenace se ujal hostující profesionál Horáckého divadla Miloš Stránský. Prokázal svou zkušenost ve výstavbě a řešení situací vedoucích k potřebné pointě a důsledně vede herce k zvládnutí zákonitostí žánru frašky. M.Stránský je podepsán také pod úpravou původní předlohy, žel potřebná konfrontace s originálem nemohla být provedena, neboť tento nebyl k dispozici. Je však zřejmé, že úprava důsledně sleduje nastolený žánr a že vložené zcizující prvky jsou vepsány režisérem (hovory k publiku).

Interpretace inscenace se v neděli večer setkala s velmi vnímavým a vstřícným publikem. Výchozím předpokladem tohoto kontaktu je však to, že herci ví jakou předlohu ztvárňují, že plně využívají herecké i technické prostředky, které ovládají, jejich reakce na jevišti jsou bezprostřední a ve většině případů je jejich jednání v rámci daného žánru pravdě podobné. Nutno přiznat, že herecké "jitřeníčko" je neseno na vlně smíchu a potlesku publika, zvláště v druhé polovině představení. Hraje se ve velmi svižném tempu, které povětšině neupadá pod míru pozornosti diváků (až na některé okamžiky v prvé části - dialog dam).

Pro vyšší účinnost inscenace stojí za úvahu řešení zcizovacích prvků, kdy zvláště služka Zoé vede své prohovory směrem k publiku. Zdá se, že tento prvek není zcela v řádu se zvoleným principem inscenování a působí proto nesourodě. Stejně tomu je i při užití hudební ukolébavky, která je zdá se neodůvodněná, retarduje a působí nefunkčně.

Z hereckých výkonů zaujali p. Vladimír Mátl jako Jimmy i p.Marian Srpoň jako Vili. Zvláště u prvého z nich nutno vyzdvihnout průběžné vnitřní jednání postavy, neboť předváděná míra pravdivosti konání v nadsázce, která je dominantní pro daný žánr, je zvláště v druhé polovině tak věrohodná, že divák se s "hrdinou" zcela ztotožňuje a reaguje velmi živě na každou jeho repliku.

Představení svou osobní bezprostředností a jiskrou v nasazení herců přeneslo svůj energetický potenciál do obecenstva, které se interpretům odvděčilo v podobě dalšího kreativního partnera.

Dušan Zakopal
Vyšlo ve Větrníku č. 17
17. 10. 2005

Patička

© David Hejral, Jan Pohanka, Spolek Techniků Divadla Krakonoš, 2002 - 2024