Recenze

DS Zmatkaři Dobronín - Alois Jirásek, Petr Žák

Ze starých pověstí

Představení, které Zmatkaři provedli pod názvem Ze starých pověstí... není "na motivy" jak praví program, ale převážně ze "Starých pověstí" jak praví katalog festivalu. Je realizováno jako divadelní produkce zvláštního tvaru. Leccos připomíná: našli bychom tam situace připomínající hru, prokládanou forbínami, našli bychom tam pasáže dramatizované, někdy jako by jen ilustrované dějiny. Nic z toho to zřejmě není, snad nejblíže má tento tvar k Trnkovu loutkovému filmu. Je to divadelní produkce, která v pestrém leporelu demonstruje některé obrazy z českých mýtů.

Představení má řadu kladných, působivých i půvabných momentů. Funguje tu přirozená následnost dějů, je tam řada nápadů scénických, většinou vtipných. Je tam na druhé straně mnoho výzev, projevů i prohlášení jaksi spíše řečnické povahy. Představení má dva průvodce, jejichž texty jsou realizovány převážně s vtipem. Mimořádně působivé a celek představení držící v jednom tónu jsou dekorace a kostýmy. To všechno slouží výsledku, postaveném na vzácné obětavosti tohoto náročného kolektivního předvádění. Jsou tu ovšem také leckteré problémy, např. různorodá kvalita a povaha, názornost a působivost jednotlivých obrazů. Některé jsou mimořádně pohyblivé a barevné (obřady, zápasy, atd.), jiné velmi chudé (např.Přemysl s Libuší). Velká část textu je původní nebo nepatrně upravená textová podoba Aloise Jiráska, ale soubor si bohužel neporadil s neobvyklým inverzním slovosledem předlohy. Nejasný zůstává řád tohoto jevištního tvaru, který střídá víceméně autentického Jiráska s jeho humornou demonstrací a s parodií na tento text.

Při vší sympatii k průběhu představení, které zaujalo a místy i potěšilo, zůstávají v závěru nejasné dvě kardinální otázky: jaké je názorové východisko inscenátorů? komu je toto představení určeno?