Amor tyran - Geisslers Hofkomedianten Kuks

Amor Tyran byl první inscenací Geisslers Hofkomedianten Kuks (GHK). Vznikla v roce 2002 a obnovené premiéry se dočkala letos, kdy se konal už 5. Festival barokního divadla v hospitalu zřízeném na Kuksu hrabětem Sporckem, milovníkem umění a osvíceným majitelem panství. Sporck byl velmi prozíravým i z hlediska dnešního vnímání cestovního ruchu - učinil z tohoto východočeského kousku přírody nad říčkou Labem turistickou atrakci - lázně, které léčily pouhou čistou vodou, zahřívanou na "termální" efekt! Ale hlavním táhlem tu byly společenské události a působivá sochařská "scénografie" - kdo dnes, i mezi trochu jen vzdělanými, nezná Braunovy sochy Neřestí a Ctností či jeho lesní Betlém...

Dr. Stanislav Bohadlo je hudební vědec a má se Sporckem mnoho společného - vrací jeho nápady do tohoto autentického prostředí. Bohadlo učí na královéhradecké univerzitě, je blázen do barokní hudby a vůbec do uměleckých projevů této úchvatné epochy. Objevuje po evropských archivech barokní texty (např. Rademinovu Atalantu), které GHK zdařile rekonstruuje. U nás je barokní období (v současné divadelní praxi) spojeno především s lidovou hrou (adaptace J. Kopeckého) nebo s evropskou literaturou (Fielding, Gay, apod.) Texty, jimiž se zabývají GHK, jsou tak pro nás překvapením. Takové hry se předváděly v prostředí šlechtických salonů, sálů, někdy v nich sami šlechtici hráli, jindy je přijeli zahrát "berufstheatry", tedy první profesionálové toho druhu. Většinou šlo o morality dotýkající se křesťanského života. Tzv. "hauptakce" se neobešla bez všelijakých efektů, hudby, bohatých kostýmů, masek i různých překvapení, ohňostrojů apod. Amor tyran hrála putující společnost Josepha Antona Geisslera, z jehož provedení GHK čerpá. Inscenace Amora je založena na textu, který přeložil Josef Balvín.

Analyzovat proto představení mladého souboru z Kuksu není snadné - co jsme viděli byla jejich svébytná adaptace založená na prvcích divadla na divadle, na lidové hře, která nás těší spontánností, temperamentem, stylizovaným herectvím, režijními i hudebními nápady, jejichž zpracování přibližuje tuto "hauptakci" dnešnímu vnímání, dokonce s využitím současných divadelních forem a postupů, zapojováním publika, hrou ve hře (proces zkoušky), zcizovacími efekty... Soubor tvoří amatérští herci i mladí profesionálové, kteří ještě před pár lety dělali různé "alternativní" výboje, dnes pracují soustředěně, vědomě a jejich inscenace je v mnohém poučná, inspirující - a především zábavná.