Výročí, Medvěd - Divadlo nad kinem, Horní Moštěnice

O díle A. P. Čechova by se dalo hovořit hodiny, právě tak by se daly napsat stohy stran o různých názorech na to, jakým způsobem ho inscenovat. U jeho miniatur většinou psaných v mladším období tak široká paleta názorů nebývá. Několik set povídek, často dramatizovaných (např. Neil Simon - Hodný pan Čechov), i jeho půvabné aktovky mají humor, přesnou charakteristiku postav, situaci a často překvapivý zvrat a lidskost. Často charakterizovanou jako „Slzy, které svět nevidí".

Výročí začíná těsně před zahájením oslavy. Šipučin bude přijímat hold, který si částečně objednal. Chirin cítí velkou příležitost servilně napsat zprávu pro svého nadřízeného a vylepšit svou situaci. Vpád žen ničí všechno. Čas se krátí a oslava ještě než začala končí marasmem. A právě to podstatné - vývoj situace jakoby inscenace postrádala. Vše probíhá ve volném tempu, bez proměny, situace se nevrší, postavy spolu nejednají, spíše se informují. Jsou sice herecky charakterizovány, ale přesto nevytvářejí vzájemný konflikt, nenarušují přípravu situace, a tak se vrchol nedostaví. A ve chvíli, kdy i herci hrají spíše vedle sebe, ne spolu se může inscenace minout účinkem.

Medvěd stojí na velké proměně situace a vývoje vztahu dvou lidí. Herecké jednání stojí na přesné zpětné vazbě, vzájemném kontaktu, postupném sledování realizace svého cíle a šokujícím zjištění, že se situace vyvíjí způsobem, který nikdo nepředpokládal. Oba představitelé jsou jevištně výrazní s nezbytnou dávkou proměny. Představitel Smirnova nemá zcela přesnou charakteristiku člověka, který objíždí schvácen své dlužníky, oblečen je spíše do salonu, ale nicméně svou určitostí tvoří dobrý protipól své partnerce. Někdy působí tak, že hraje vnější kresbu postavy a přesných reakcí, ale s menším vnitřním propojením a vývojem. Představitelka Popovové má pro tuto postavu mimořádné předpoklady - šarm, vnitřní těkavost a proměnu, hravost, schopnost sledovat partnera a realizovat své postupné kroky.I vývoj postavy je hrán v přesném oblouku vývoje situace.

Inscenaci trochu chybí pevnější vrstvení jednotlivých mikrosituací a přesnější určení bodů, kdy se situace lomí a přechází v kvalitativně jinou. Hraje se na trochu sterilní scéně, která hercům nepomáhá. Inscenaci obou aktovek chybí pevnější režijní vedení a výklad, takže působí, že jsou herci někdy ponecháni sami sobě. Medvěd zachraňoval večer ne snad tolik svým celkem , ale především představitelkou Popovové.

Jednotlivá inscenace a její repríza nemůže být svědectvím o skutečných kvalitách souboru, který na jiných přehlídkách prokázal své kvality. Slyšel jsem o velmi úspěšných večerech moštěnického souboru. Obávám se však, že večer ve Vysokém se k nim nepřiřadí.