Když služebnictvo stávkuje - TJ Sokol Bozkov

Soubor Tělocvičné jednoty Sokol Bozkov se na zahájení letošní NPVDS-KDP představil "veselohrou" Rudy Maříka Když služebnictvo stávkuje. Autor na počátku 20. století patřil k velmi produktivním dramatickým spisovatelům, kteří ve své tvorbě výrazně upřednostňovali žánry zábavního divadla. Inscenovaná předloha nepostrádá řemeslnou výstavbu děje a hlavně situace, které vyplývají z principu záměny postav, ať už chtěné či nechtěné, a také ze lží a omylů. Takto pojaté komedie, a řekněme, že v našem případě jde spíše o frašku, vyžadují důsledné hraní situací, jak vyplývají z logiky návaznosti příčin a následků.

Lze samozřejmě předlohu interpretovat tak, jak jsme viděli a slyšeli - s jistou vážností přístupu k textu, kdy jsou ponechány dobové fráze i výrazy. Spoléhá se hodně na typové obsazení, komičnost převleků a hlavně na to, že sám text a vývoj situačních proměn zaujme diváka. Komického účinku je sice dosaženo, ale předlohy není využito v plném rozsahu.

O náročnosti interpretace fraškovitých komedií jsme se tady ve Vysokém nad Jizerou na přehlídkách mohli přesvědčit již nesčetněkrát. Základním problémem je, že pro nutnou řemeslnost tohoto žánru nejsou amatérské soubory vybaveny. Ale existuje cesta, která tento nedostatek víceméně nahrazuje. To je důsledným hereckým jednáním řešit situace, které vznikají jako důsledek příčinných souvislostí vedoucích ke změně chování (jednání) postav. Pak se nemůže stát, že řada dialogů není vypointována (Olga a Robert o svých budoucích partnerech, Láďa a Robert v závěru, kdy se mluví a mluví o uklidňování Ládi, ale ten je zcela klidný apod.). Režie i herci musí tyto situace "přirozeně" prožívat a jednat v daném žánru pravděpodobně, to znamená s jistou nadsázkou. Takovýto přístup nesnese "vyprávění" textu a nepůsobení na sebe navzájem (vedení dialogu ne z očí do očí, ale směrem k publiku). Tento způsob interpretace je náročný na režijní a hereckou práci a pravděpodobně na základě dosavadní tradice si soubor takovéto cíle neklade.

Je třeba ocenit, že soubor "objevil" dramatika Rudu Maříka. Jeho řemeslně napsané hry, jichž je v divadelním ústavu nespočet, snad přivedou k jeho odkazu další ochotníky, pro něž tak rád psal. Jeho kvalita her zábavního divadla se jistě vyrovná leckterému spisovateli zahraniční provenience (např. francouzské), které tak rádi hrajeme. Chce to jen odvahu!