Otto Zelenka - Věčně tvůj - DS Klicpera Sadská

Divadelnímu spolku Klicpera Sadská nelze upřít originalitu, když si zvolil hru, která upadla po čtyřiceti třech letech své existence do naprostého zapomenutí. Otázka zní, jestli neupadla v zapomenutí právem. Napsal ji dramatik, který v povědomí české kultury něco znamenal zejména v 60. a 70. letech. Otto Zelenka (1931) pracoval po absolutoriu FAMU jako dramaturg a později jako scénárista jak televize, tak i filmu. Vrcholem jeho tvorby byly pravděpodobně adaptace Neffova románu Sňatky z rozumu a Jiráskovy epopeje F. L. Věk. Pro divadlo začal psát v roce 1963.

Krátce po společensky kritické prvotině Občan Čančík vznikla komedie Věčně tvůj. Zabývá se problematikou partnerství mezi mužem a ženou. V první fázi jde o formu tohoto vztahu balancujícího mezi volnou láskou a manželstvím, ve fázi druhé formou diskuze o podobě, jakou by manželství mělo mít. Reálné scény se střídají s představami, realistický pohled až s povrchní estrádní nadsázkou. Problém spočívá v tom, že často absentuje přesná motivace a některé výstupy působí samoúčelně. Problematické je zachování kritických narážek na nedostatky šedesátých let, které už dnešnímu divákovi nic neříkají.

Pozitivem hry je upozornění na úskalí, která mohou ochromit většinu manželství. To je pravděpodobně hlavní důvod, proč si režisérka Sylva Triantafillou komedii vybrala. Přestože podrobila text škrtům, přístup mohl být ještě razantnější. Důležité jsou scény, které se vážou k ústřednímu milostnému trojúhelníku, ostatní výstupy komedii retardují (scény s adepty na ženění, scény s náměstkem).

K největším pozitivům patří herecký výkon Gabriely Šimkové v titulní roli Heleny Vávrové. Herečka hraje svou roli s půvabem, temperamentem i citovou opravdovostí. Na úrovni jí sekundují i oba nápadníci, Jan Ritter jako Honza a František Černý jako Petr. Chybělo ale pregnantnější propracování jejich složitého a často i jim samotným nepochopitelného vztahu. Ostatní postavy byly ztvárněny v lineární karikaturní nadsázce. Vysloveně proti smyslu hry je vložená postava Honzovy matky, paní Krtečkové. Zesměšnění postavy není na místě. Scéna u manželů Krtečkových byla vytvořena jako důkaz, že harmonické manželství může existovat.

Myslím, že jediná cesta, jak komedii Věčně tvůj inscenovat, je upřesnění motivace a důsledný přepis do současného myšlení a současného jazyka.