Chvaletické divadlo JEN TAK, Chvaletice - Olga Šubrtová a Martin Glasser...

... na motivy stejnojmenné novely Jaroslava Havlíčka - Muž sedmi sester
 
Divadlo JEN TAK z Chvaletic v režii Ivana Loňka uvedlo černou erotickou komedii s groteskními rysy. Můžeme ji chápat jako podobenství, jehož jednotlivé části (svádění sedmi sester) ukazují, čeho jsme schopni, co jsme ochotni prodat za zdraví, pracovní nabídku, dobrou smrt, duchovní extázi atd., a to ve světě, jehož cynismus jde tak daleko, že vše je dovoleno, neboť žádné hodnoty ani tabu neexistují. Je to napsáno současným, řekněme velmi hrubým jazykem a zkratkovitě, takže divák dostává poměrně málo informací. To platí zejména o expozici pánské party, kdy se sice divák dozví, že normální svět je svině, avšak už nikoliv, proč se pánové pro potěšení jednoho rozhodnou inscenovat tak složité situace. Prospěla by také jejich přesnější charakteristika včetně typologického rozlišení tak, jak to funguje u sester. Platí to zejména pro postavy doktora, hraběte a Macha. Zkratkovitost vyžaduje přesnou režijní práci. Myslím tím, že zkratkovité situace napsané autory, musejí být herecky a režijně udělány přesně. Jako příklad je možné uvést např. oběma herci neuhranou jednu z uzlových scén, v níž se jeden z recesistické party setká s opravdovým citem a pochopí, že už je to přes čáru. Jen tak je možné divákovi předat silné etické poselství hry včetně jejího konce. Ten je možné vyložit buď jako zločin a trest, nebo jako nehodu, která je důsledkem hazardu se životem. Je otázkou, nakolik je to věcí výkladu textu a nakolik je to důsledek menší herecké zkušenosti některých aktérů. Režisér si nepomohl scénou, kterou je možné označit za truchlivě chudou a nekorespondující s dnešním světem, k němuž se inscenace vztahuje. I přes všechny uvedené výhrady chci souboru poděkovat za pokus varovat. Opravdová tečka inscenace nastává totiž v okamžiku, kdy se sestry obrátí k publiku s otázkou „a co s tím uděláte“.