Divadelní spolek Zdobničan Vamberk - Noel Coward - Rozmarný duch

Angličan Noel Coward napsal během svého plodného života ohraničeného roky 1899 a 1973 více než třicet divadelních her, většinou situačních komedií. Divadlo znal dobře. Byl hercem, divadelním a filmovým režisérem, skladatelem, spisovatelem a dramatikem. Rozmarný duch patří k jeho nejúspěšnějším hrám. Měla premiéru v roce 1941 v Londýně a byla zanesena do Guinnessovy knihy rekordů , protože už při prvním nastudování dosáhla 1500 reprríz a tím překonala do té doby nejúspěšnější komedii Charleyova teta.

Příběh Rozmarného ducha začíná zcela nenápadně: V domě spisovatele Charlese Condomina se schází společnost ke spiritistické seanci. Seance,  která měla být částečně žertem, částečně zdrojem informací pro novou knihu se ovšem zdaří a duch Charlesovy první ženy Elvíry se Cowardovi stane znamenitou záminkou jak rozvíjet a překvapivě pointovat řadu humorných situací a přitom dokonale spojovat konverzační žánr s notnou dávkou detektivního i mystického napětí. Výsledkem je bravurně napsaná komedie, která s jízlivostí odhaluje „spodní prádlo“ navenek harmonických manželských vztahů.

Divadelní spolek Zdobičan z Vanberka hraje Corwardovu komedii v zásadní úpravě, která vychází z poetiky hry a přitom svou stručností respektuje vnímání současného diváka. Redukuje nejen situace, ale současně zlapidárňuje i dialog, aniž by porušila zásadní význam hry. Problematický je ale závěr komedie, který smysl Corwardovy hry zásadně mění. V původním textu se zdánlivě harmonické manželské vztahy spisovatele Charlese demaskují jako neúnosné a končí jeho úspěšným útěkem od obou jeho rozezlených manželek. Divadelní spolek Zdobičan Charlese obětuje a komediální závěr tak eliminuje.

Režisérka Alena Joachimsthlerová vytvořila milé představení s poměrně vyrovnanými hereckými výkony. Vsadila zejména na realistickou pravděpodobnost v kresbě manželských dvojic okořeněnou drsnou komikou v postavách madame Arcati a služky Edith. I když výkonům Renaty Vašátkové (Arcati) a Lucie Vodákové (Edith) nelze upřít výraznost a temperament, neškodilo by posílení zaujetí pro cíl jejich jednání. U postavy Charlese ve ztvárnění Oldřicha Plašila zejména v začátku chybělo akcentování profese spisovatele, které má pro vlastní příběh zásadní význam. Obě Charlesovy manželky, Elvíru a Ruth, hrají Blahoslava Kašparová a Miroslava Sojková v jedné výrazné lince. Posílit by se měla jejich proměna ze sladkých bytostí do neúnosných satorií,. Gradování proměny by měly sloužit pregnantněji vypracované situace. Přes určité výhrady má Rozmarný duch v interpretaci Vambereckých co říct dnešním divákům.